إسْتِفْهامي
tázací
spørgendespørgende stedord
kysymyskysymyssana
kérdõszó
spurnar-
opytovacie zámeno
vprašalen
interrogative
[ˌɪntəˈrɒgətɪv]Collins Spanish Dictionary - Complete and Unabridged 8th Edition 2005 © William Collins Sons & Co. Ltd. 1971, 1988 © HarperCollins Publishers 1992, 1993, 1996, 1997, 2000, 2003, 2005
interrogative
[ˌɪntəˈrɒgətɪv] adj [tone, gesture] → interrogateur/trice
Collins English/French Electronic Resource. © HarperCollins Publishers 2005
Collins German Dictionary – Complete and Unabridged 7th Edition 2005. © William Collins Sons & Co. Ltd. 1980 © HarperCollins Publishers 1991, 1997, 1999, 2004, 2005, 2007
interrogative
[ˌɪntəˈrɒgətɪv]1. adj → interrogativo/a
Collins Italian Dictionary 1st Edition © HarperCollins Publishers 1995
interrogate
(inˈterəgeit) verb to question (a person) thoroughly.
The police spent five hours interrogating the prisoner. ondervra يَسْتَجْوِب، يُحَقِّق مع разпитвам interrogar vyslýchat befragen afhøre ανακρίνωinterrogar üle kuulama بازجویی کردن kuulustella interroger לַחקוֹר प्रश्न करना pitati, ispitivati kikérdez, kihallgat menanyai dengan gencar, menginterogasi yfirheyra interrogare 尋問する ...을 심문하다 tardyti izjautāt; iztaujāt; pratināt menyoal siasat ondervragenavhøre, spørre ut, forhøre przesłuchiwać تحقيق كول له يو چا څخه interrogar a interoga допрашивать vypočúvať zasliševati saslušati förhöra, fråga ut ซักถาม sorguya çekmek 審問 допитувати; розпитувати سوال جواب کرنا thẩm vấn 审问 inˌterroˈgation nouninˈterrogator noun ondervraer مُسْتَجْوِب، مُحَقِّق، مُسْتَنْطِق разпитвач interrogador vyšetřovatel, -ka der/die Fragesteller(in) forhørsleder ανακριτής interrogador ülekuulaja بازرس kuulustelija interrogateur/-trice חוקר प्रश्नकर्ता ispitivač kikérdező, kihallgató; vizsgáztató pemeriksa spyrjandi (við yfirheyrslu) interrogatore 尋問者 심문자 tardytojas jautātājs; pratinātājs penyoal-siasat ondervragerforhørsleder, utspørrer pytający, śledczy تحقيق كوونكى interrogador persoană care interoghează допрашивающий vyšetrovateľ, -ka izpraševalec onaj koji saslušava förhörsledare, utfrågare ผู้ซักถาม sorguya çeken kimse 審問者 слідчий جرح کرنے والا người thẩm vấn 审问者 interrogative (intəˈrogətiv) adjective, noun (a word) that asks a question.
`Who ?' is an interrogative (pronoun). voornaamwoord إسْتِفْهامي въпросителен interrogativo tázací (zájmeno) Frage-; das Fragefürwort spørgende; spørgende stedord ερωτηματικόςinterrogativo küsi- پرسشی kysyvä interrogatif שוֹאֵל प्रश्नात्मक ispitivački kérdőszó interogatif spurnar- interrogativo 疑問の 의문사 klausiamasis (žodis) jautājuma-; jautājošs; jautājamais []vārds kata tanya vragend; vragende vorm spørrende, spørre- pytajny د پوښتنى كلمه لكه څوك، څه وخت interrogativo interogativ вопросительный opytovacie zámeno vprašalen; vprašalnica upitni frågande, fråge-, interrogativ; frågeord ที่เกี่ยวกับการซักถาม soru 疑問(詞) питальний سوالیہ ، استفہامی nghi vấn 疑问词(的) Kernerman English Multilingual Dictionary © 2006-2013 K Dictionaries Ltd.